vítáme vás

Institut slovanské filologie

Základní informace o Institutu

Institut slovanské filologie (neboli Ústav slovanské filologie) je vědecko-didaktickou jednotkou, která patří k Fakultě polské a klasické filologie Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani.

Hlavním vědeckým zájmem Institutu jsou studia v rámci jazyka, literatury a kultury oblasti středoevropské, západo- a jihoslovanské.

Institut spolupracuje s různými institucemi, podílí se na organizaci různých vědeckých událostí, je zprostředkovatelem kontaktů mezi kulturními institucemi z různých slovanských států; pracovníci Institutu podporují svými znalosti a zkušenostmi veřejné diskuse týkající se západních a jižních Slovanů a také široce pojaté oblasti Balkánu. Institut už léta spolupracuje s diplomatickými zastupitelstvími a hostí velvyslance a také členy konzulárních misí.

Institut slovanské filologie nabízí studium prvního a druhého stupně na oborech: bulharská, chorvatská, srbská, česká filologie, studium polonisticko-slavistické a také komparatistické studium jihoslovanské; unikátní jsou obor balkanistika a dvouleté magisterské studium Balkan Studies v angličtině.

Studenti se účastní hodin věnovaných historii, literatuře, kultuře a jazyku vybraného oboru. Během lektorátů, které jsou vedeny rodilými mluvčími, rozvíjejí své jazykové a překladatelské kompetence.

Studenti se mohou ucházet o stipendium v zahraničních vědeckých střediscích (obvykle díky programu Erasmus Plus). Mohou také využít nabídku studentských výměn mezi polskými univerzitami, které zajišťuje polský Program studentské mobility (MOST).

Výuka jazyků probíhá v multimediálních učebnách nebo v jazykové laboratoři, což studentům umožňuje zdokonalení v jejich specializaci.

Institut slovanské filologie je pořadatelem dvou důležitých festivalů: Poznań Slavic Fest (dříve Poznański Festiwal Piosenki Słowiańskiej) a Balkan Film Fest. Každoročně jsou organizovány výjezdy na Balkán (organizované mj. Vědeckým kroužkem), které umožňují poznávání tamní kultury a jazyka díky bezprostřednímu kontaktu s rodilými mluvčími.


Historie Institutu

Tradice poznaňské slavistiky sahá do roku 1918 – roku vzniku Poznaňské univerzity. Jako první byla otevřena Filozofická fakulta, která zahrnovala humanitní a přírodovědné obory. Na nově otevřené univerzitě našlo zaměstnání mnoho vynikajících polských slavistů, např. Tadeusz Lehr-Spławiński, Mikołaj Rudnicki, Henryk Ułaszyn. Fakulta se od r. 1925 začala dělit na specializovanější jednotky, mezi jinými byla vytvořena Humanitní fakulta, jejíž součástí byl Západoslovanský institut.

Po II. světové válce, v roce 1949, na Poznaňské univerzitě vznikla katedra západoslovanských literatur, která byla v roce 1952 přejmenována na katedru slovanských literatur. Do r. 1962 byl jejím vedoucím Stefan Vrtel-Wierczyński. V roce 1965 byla rozšířena o rusistickou specializaci. V roce 1969 byla spojena s katedrou ruské filologie, čímž vznikl Institut ruské a slovanské filologie. Pracoviště slovanské filologie, součást tohoto Institutu, neslo název oddělení slovanských literatur a jazyků a bylo vedeno doc. dr hab. Halinou Pańczyk. V r. 1988 se toto pracoviště stalo, už jako katedra slovanské filologie, součástí nově utvořené Fakulty polské a klasické filologie. V letech 1988–1996 katedru slavistiky řídil prof. dr hab. Tadeusz Zdaniewicz. Od r. 1996 do r. 1999 byl správcem katedry prof. dr hab. Bogdan Walczak. V říjnu 1999 funkci vedoucího katedry přijal prof. dr hab. Bogusław Zieliński.

V roce 2008 se stala katedra slovanské filologie usnesením Senátu UAM z 30. června 2008 Institutem slovanské filologie, jehož ředitelem se stal (a dodnes je) prof. dr hab. Bogusław Zieliński. V témže roce byl Institut přenesen z budovy Collegium Novum do budovy Collegium Maius, kde se jeho sídlo nachází do dnešní doby.


Vědecko-výzkumná činnost Institutu slovanské filologie UAM

– západo- a jihoslovanská literární věda v rámci typologie a srovnávání na obecně slovanském, středoevropském a balkanistickém pozadí;

– geokulturní studium soustředěné na společensko-historicko-politické proměny Balkánu;

– genderový a transkulturní balkanistický výzkum;

– slovanská kulturní věda a etnokulturní výzkum identity jižních Slovanů a jejich idejí a národní mytologie;

– slovanská lingvistika;

– slovanská onomastika;

– biblistika a slovanská paleografie;

– ikonosféra jižních a západních Slovanů.

Západo-  a jihoslovanská literární věda se v rámci typologického srovnávání soustředí na výzkum bulharské, české, chorvatské a srbské poezie a prózy. Mezi jinými se věnuje problému periodizace uměleckých a estetických směrů 20. století ve slovanských literaturách; typologii bulharského modernismu a symbolismu a jejich postsymbolistických proměn; avantgardním směrům chorvatské, srbské a české literatury 20. století; srbskému a chorvatskému historickému románu a problémům vztahu literatury a národa.

Slovanská kulturní věda a etnicko-kulturní výzkum identity jižních Slovanů vedly v Poznani k založení centra slavistického výzkumu, který vnímá v nekonfrontativní perspektivě dvě Slávie, jež jsou jednak rozděleny hranicí mezi pravoslavnou a latinskou částí, jednak hranicí, která dělí celou Evropu na Východ a Západ. Výsledky i povahu poznaňské slavistiky v této vědecké oblasti dokládá několik konferencí a pokonferenčních publikací.

Slovanská lingvistika má tato základní zaměření: srovnávací lingvistiku slovanských jazyků, především v rámci lexikografie a lexikologie; dějiny ideje společného slovanského jazyka; dějiny slavistiky; sorabistiku; výzkum role jazykových kontaktů ve vzniku a vývoji slovanských jazyků; slovanskou onomastiku.

Biblistika, slovanská paleografie, paleoslavistika se zaměřují na vývoj písma a církevněslovanského písemnictví, na modely kultur oblasti Slaviae Orthodoxae; na pozice a roli Bible v kultuře (slovanských kulturách); na biblický text jako vzor pro staroslovanské písemnictví; na analýzu a interpretaci biblického textu v kontextu adaptace velkých idejí ve slovanských kulturách (literaturách).


Výzkumné projekty

Kromě příležitostných konferencí Institut slovanské filologie organizuje slavistické
polsko-bulharské kolokvium – každé dva roky se střídá s univerzitou Paisij Chilendarski v Plovdivu (Bulharsko), a konferenci Język, literatura i kultura Słowian dawniej i dziś (každých pět let). Kromě toho jsou pracovníci Institutu autory a realizátory vědeckého programu Słowiański Piemont a spolu s organizací Collegium Europaeum Gnesnense UAM iniciátory interdisciplinárního programu Słowiański Świat.

Členové Institutu se také zapojují do mezinárodních vědeckých programů, jejichž organizátory jsou mnohdy zahraniční instituce, např. do mezinárodního chorvatsko-polského projektu Josip Juraj Strossmayer, který je veden profesorem Stanislavem Marijanovicem z Univerzity Josipa Jurja Strossmayera v Osijeku (Chorvatsko), či do vědeckého projektu Powieść na obszarze dawnej Jugosławii po roku 1990, vedeného profesorem Miodragem Matickým z Univerzity v Bělehradu (Srbsko), nebo do projektu Kobiety w społecznym dyskursie Bułgarii i Polski – literatura, sztuka, media, který je realizován profesorkou Galiou Simeonovou-Konach z UAM v Poznani.

Informace o vědecké činnosti jednotlivých pracovníků Institutu jsou dostupné na jeho webových stránkách.


Struktura Institutu

 

  • oddělení pro jihoslovanské literatury

vedoucí: prof. zw. dr hab. Bogusław Zieliński – e-mail: zielbog@amu.edu.pl

  • oddělení pro západoslovanské jazyky a literatury

vedoucí: prof. dr hab. Mieczysław Balowski – e-mail: balowski@amu.edu.pl

  • oddělení pro jihoslovanské jazyky

vedoucí: prof. dr hab. Mariola Walczak-Mikołajczakowa – e-mail: mawal@amu.edu.pl

  • oddělení pro srovnávací lingvistiku

zastupující vedoucí: dr hab. prof. UAM Andrzej Sieradzki – e-mail: a.sier@amu.edu.pl

  • oddělení pro slavistická kulturní studia

vedoucí: dr hab. prof. UAM Marzanna Kuczyńska – e-mail: marzanna@amu.edu.pl

  • kancelář pro genderová a transkulturní balkanistická studia

vedoucí: dr hab. prof. UAM Magdalena Koch – e-mail: mkoch@amu.edu.pl


překlad z polštiny Mateusz Bartkowiak, korektura Marcela Grygerková

 

Facebook